Vliv Ruska v Pobaltí

Vliv Ruska v Pobaltí

Autor: Phu Nguyen

Od pravoslavného chrámu sv. Alexandra Něvského v Tallinnu až po šedá, sovětská sídliště Alytusu vidíme nepopíratelný, ruský vliv.

Od roku 2021 žije okolo milionu etnických Rusů v těchto třech severovýchodních zemích, a tvoří tak 1/6 populace celého Pobaltí.

Rusové ale nebyli vždy dominantním kulturním vlivem v Pobaltí. Rusové se v Pobaltí začali vyskytovat v 17. století, kdy několik tisíc starověrců uteklo před trestem kvůli náboženství z Ruska a hledalo pomoc v tehdy švédském Pobaltí.

Dominance Ruska přišla teprve na začátku 18. století, kdy Rusové Němcům přebrali moc v severním Lotyšsku a v celém Estonsku. Poté, na konci století po trojím dělením Polska, bylo území Litvy v rukou ruského panovníka. To z části vysvětluje, proč je vliv Rusů v Litvě poměrně menší než na její baltské protějšky na severu.

To ale neznamená, že Litva nebyla výrazně ovlivněna Ruskem. Od roku 1893 až do roku 1905 byla totiž zakázaná výuka v litevštině a tisk knih a časopisů v litevštině byl povolen pouze v azbuce. Během druhé světové války byla Litva donucena spolupracovat s SSSR a později se z ní stala Litevská sovětská socialistická republika (část SSSR). V prvním desetiletí komunismu pod Stalinem zažili násilný proces rusifikace, kdy bylo okolo 250 000 Litevců deportováno do sibiřských pracovních táborů, zatímco většina z Litevské komunistické strany byli Ruští imigranti. Po smrti Stalina se situace uklidnila a Litevci měli větší autonomii, což zpomalilo masovou imigraci Rusů do Litvy.

Pozůstatky ruského vlivu jsou hodně vidět například ve velkoměstech Litvy, zejména v hlavním městě Vilnius, kde je 15 % obyvatel ruského původu, nebo také Klaipėda kde 1/5 obyvatelstva tvoří lidé ruského původu. Dále můžeme pozorovat ruský vliv na Litvu v hovorové litevštině, např. se občas přidávají ruské předpony do slov; třeba v nespisovné formě slova „zaplatit“: „damokėti“ (v tomto případě by bylo spisovně „užmokėti“). Litevština má také velmi malou vulgární slovní zásobu, a proto se místo toho přenášejí tato slova z ruštiny, a jsou často používána v běžné mluvě.

Lotyšsko má na rozdíl od Litvy o dost hlubší historii a kulturní spojení s Ruskem, jelikož ho Rusové měli pod kontrolou už od začátku 18. století. Hlavní město Riga bylo jedním z nejdůležitějších měst pro Rusko, jelikož se tam obchodovalo se západem přes Rižský přístav už od 13. století. Vše se ale změnilo během druhé světové války, když Lotyšsko odmítlo rozmístit sovětské vojáky. Kvůli tomu následovala násilná okupace Lotyšska, při které bylo okolo 140 000 Lotyšů násilně deportováno do sibiřských pracovních táborů, zatímco se Rusové stěhovali do velkoměst, zejména do Rigy a Daugavpilsu. Po druhé světové válce klesla populace Lotyšů žijících v Lotyšsku z 3/4 až na pouhou polovinu.

Dnes tvoří Rusové 1/4 obyvatel Lotyšska a 1/3 Lotyšů považuje ruštinu jako za svůj rodný jazyk. Rusové v Rize tvoří 1/3 obyvatelstva a v hlavním městě historického kraje Latgalska Daugavpils tvoří polovinu obyvatelstva. V běžném životě se v Lotyšsku setkáte dennodenně s ruskou kulturou. Lotyši ale po ruské invazi Ukrajiny v roce 2022 projevují snahu o odstranění ruského vlivu ve společnosti a o přiblížení se k západu – což si můžeme vykládat podobně, jako národní obrození. I přes to je dnes stále v Lotyšsku žije hodně Rusů, kteří se cítí být blíž Rusku, stále konzumují ruské produkty a média, a to i přes aktuální sankce.

Poslední a nejmenší z těchto států je Estonsko se stejným počtem obyvatel jako naše Praha. Estonsko se velmi podobá Lotyšsku v tom, že je velice ovlivněno ruskou kulturou, jelikož Rusové získali moc v obou národech ve stejné době. Estonsko před první světovou válkou zažilo národní obrození a po válce se jim podařilo založit jejich první nezávislou republiku. Ta ale dlouho nevydržela, jelikož je Rusové v roce 1940 za vlády

Stalina násilně znovu obsadili a poslali tisíce Estonců do pracovních táborů v Sibiři. Poválečné období od roku 1949 až do 1953 se neslo ve jménu kolektivizace zemědělství a deportace více než 80 000 Estonců z jejich domovů. Prakticky žádný Estonec nezůstal na těch nejvyšších pozicích Estonské komunistické strany. Situace se změnila, když přišel Chruščov k moci, ale byla stále vidět nerovnost mezi Rusy a Estonci.

Podobně jako u Lotyšska, tvoří Rusové 1/4 obyvatelstva a 29 % obyvatel mluví plynule rusky. Ruští obyvatelé Estonska vždy sídlili spíše v městech, jelikož se tam přestěhovali v době rusifikace a industrializace. Důsledkem toho jsou města s drtivou ruskou většinou, jako je například město Narva, kde mluví Rusky plynule přes 87 % obyvatel.

Další příklad podobnosti mezi Estonskem a Lotyšskem je snaha o derusifikaci, zejména v používání ruštiny jako hlavního jazyka. Někteří Rusové, kteří se cítí blíž k Rusku než k Estonsku, to ale vidí jako ohrožení jejich kultury a lidských práv. To přesto nezastavilo Estonsko v technologickém a ekonomickém progresu. Estonsko je dnes jednou z nejvyspělejších zemí v digitalizaci na celé planetě a životní úroveň je tam velice podobná jako v Česku.  Celková historie Rusů v Pobaltí je plná historických zvratů a kontroverze. To ale neznamená, že to tak navždy zůstane. Většina mladých Rusů v Pobaltí je vzdělaná a talentovaná. Na rozdíl od jejich předků se tam cítí být doma a mají Pobaltským zemím hodně co přinést. Je tedy na čase zanechat špinavou stopu jejich předchůdců v minulosti. I samotné přijetí od jejich sousedů může lidem z Pobaltí pomoci najít mír a nechat staré konflikty za sebou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

About Us

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Aenean ac lorem pretium, laoreet enim at, malesuada elit.

Recent Posts

Tags

Zatím zde není žádný obsah k zobrazení.

Social Links